← všechny tisky · poslanecký návrh · předloženo 29.12.2025

Státní zaměstnanci místo služebního poměru přecházejí na pracovní smlouvu

Nový zákon o státních zaměstnancích ruší služební poměr, takzvaný bazén i jednokolová výběrová řízení. Od 1. července 2026 se z úředníků stanou zaměstnanci se zákonnými příplatky.

Tisk č. 76/0 · Zákon o státních zaměstnancích a o změně některých zákonů · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

✅ schváleno rozhodnuto 26.06.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Následující text je AI generovaný komentář k tisku č. 76 na základě jeho plného textu (včetně důvodové zprávy). Nejde o stanovisko Poslanecké sněmovny ani odborníků. Čísla a odkazy pocházejí z analýzy textu tisku; původní zdroj uvádíme v sekci Zdroje.

O co jde

Tisk 76 je jeden z největších zásahů do postavení státních zaměstnanců od roku 1992. Navrhuje zcela nový zákon o státních zaměstnancích, který má nahradit dosavadní služební zákon (č. 234/2014 Sb.) a zavede zásadní změnu: namísto služebního poměru mají státní zaměstnanci pracovní poměr podle zákoníku práce, přímo upravený novým zákonem. Zákon o zaměstnancích ve veřejné správě (234/2014) se jako celek ruší; jeho ustanovení se stávají součástí jednoho právního předpisu. Zákon se týká přibližně 65 000 zaměstnanců ve služebním poměru.

Podle důvodové zprávy navrhovatel vychází z předchozí novelizace služebního zákona a z ustanovení programového prohlášení vlády, které počítalo s „jednotným zákonem o státní službě” a se „zpřehledněním úředníckého prostředí”. Zároveň navrhovatel upozorňuje, že dosavadní úpravu postihnul nekomplexními novelami a že služební poměr „může být nahrazen pracovním” — například v odpovědi na interpelaci z ledna 2025 zmínil, že se připravuje obdobná změna i pro jiné veřejné zaměstnance.

Klíčové změny se týkají tří oblastí. Zaprvé, ruší se takzvaný bazén, tedy možnost zařadit úředníka mimo výkon služby bez reálné náplně práce. Zadruhé, odměňování se přesouvá na jednotnou stupnici platů s paušálními příplatky za výkon funkce vedoucího, odměnou za služební výkon a odměnou za vykonanou práci. Zatřetí, zavádí se úřednická zkouška a zpřísňuje se výběrové řízení, které se ruší jako dvoukolové a přechází na jednokolové.

Co je dobře

První pozitivum je jednotnost. Dosavadní stav, kdy se pravidla pro státní úředníky měnila řadou novel různých zákonů, podle důvodové zprávy vytvářel nepřehlednost a nejistotu. Sjednocení služebního a pracovního poměru do jednoho předpisu, v němž zákoník práce platí jako doplňková úprava, má přinést větší právní jistotu i srozumitelnost pravidel.

Druhým pozitivem je zrušení bazénu. Ten podle důvodové zprávy nebyl transparentní ani efektivní: ke konci roku 2024 v něm bylo přes 100 osob, z toho většina vedoucích úředníků a zástupců ředitele, přičemž přes 65 % bylo zařazeno jen proto, že jim skončilo služební období. Nový režim — uvolnění z funkce, nikoli placené „odkládání” — je podobně jako jinde ve veřejné správě považován za transparentnější řešení.

Třetím pozitivem je důraz na profesionalitu. Zákon zavádí úřednickou zkoušku, přípravnou službu i podmínky bezúhonnosti pro jmenování, a to jak pro řadové, tak pro vedoucí úředníky. Současně doplňuje pravidla pro výkon politických funkcí — například povinnost souhlasu ministra vnitra při výkonu vládní funkce nebo omezení po předčasném odchodu do důchodu — což má zabránit přílišné provázanosti úřednického aparátu s politikou.

Co je problematické

Největší obavou je hromadný přechod a propouštění v krátkém termínu. Přechodné ustanovení ukládá služebním orgánům do 30. dubna 2026 uvolnit zaměstnance z pracovního poměru, pokud mají přejít na služební poměr, a samotný služební poměr zaniká k 31. prosinci 2026. Kdo podmínky nesplní, může být propuštěn — a to současně s rušením bazénu a služebních míst (seznam má být k 1. červenci 2026 obsazen nejvýše z 80 %). Organizační riziko je tedy značné.

Druhým problémem je jednokolové výběrové řízení. Zákon sice zavádí seznam kvalifikovaných uchazečů a prohlášení o bezúhonnosti, ale zrušení druhého kola podle kritiků může snížit konkurenci a prostor pro veřejnou kontrolu výběru — zejména u vedoucích míst, kde služební orgán může jmenovat i bez výběrového řízení (na návrh předsedy vlády nebo regionální rady).

Třetím problémem je, že zákon stanoví paušální částky příplatků za výkon funkce vedoucího v procentech platu podle velikosti úřadu, ale současně ponechává široký prostor pro odměny a příplatky bez podrobnějších kritérií. To, co má být jednotné a transparentní, tak zůstává částečně v rukou jednotlivých úřadů.

Jak je to řešeno jinde

V řadě evropských států je postavení veřejných zaměstnanců rozděleno: vedoucí a úředníci s veřejnoprávní pravomocí mají samostatný služební status (například v Rakousku či na Slovensku), zatímco nižší a střední část aparátu pracuje v běžném pracovním poměru. Česká republika přitom po roce 1992 nejprve používala obecný zákoník práce, od roku 2003 pak služební zákon a zákon o zaměstnancích ve veřejné správě; navrhovaný krok k pracovnímu poměru tak navazuje na trend, kdy se i v zemích s tradiční služební správou část úředníků převádí do pracovněprávního režimu.

Rozdíl je ale v detailu ochran: zatímco služební poměr tradičně poskytuje silnější garance stability a etických norem, pracovní poměr je flexibilnější. Nový zákon se o obojí pokouší najít rovnováhu — spojuje pravidla služebního zákona s ustanoveními zákoníku práce — a otázkou zůstává, zda se to podaří i v praxi.

Co by šlo udělat lépe

Zaprvé, přechod by si zasloužil podrobnější plán ochrany zaměstnanců: přesnější termíny, jasné podmínky, za jakých okolností se s úředníkem nepočítá, a případně přechodnou podporu pro ty, kdo služební poměr neplní. Dnes text spoléhá na to, že služební orgány rozhodnou do konce dubna 2026, bez stanovení společných kritérií.

Zadruhé, jednokolové výběrové řízení by mohlo být doplněno povinným zveřejňováním hodnocení a odůvodnění výběru, aby sloužilo i jako nástroj kontroly. Zatřetí, procentní paušály příplatků za výkon funkce vedoucího by měly být provázeny jasnými kritérii a pravidly pro odměny, jinak hrozí rozdílné zacházení mezi úřady. Za čtvrté, dohled nad dodržováním etických pravidel a zákazů (přijímání darů, majetková účast, výkon funkcí) by měl mít nezávislý orgán, nikoli pouze vnitřní struktury úřadu.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Návrh ruší netransparentní bazén (ke konci roku 2024 přes 100 osob, z toho přes 65 % zařazených jen proto, že jim skončilo služební období), sjednotí pravidla do jednoho zákona, zavádí úřednickou zkoušku a zpřísňuje pravidla pro politické funkce. Původní stav (služební zákon 234/2014 s desítkami novel) je nepřehledný a pro veřejnou správu méně profesionální; neexistence novely by znamenala setrvalé v tomto stavu. Navržené znění tak i přes rizika hromadného přechodu a jednokolového výběrového řízení lépe splňuje kritéria professionality úřednického aparátu, transparentnosti odměňování a bezpečného přechodu zaměstnanců než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Hromadný přechod: do 30. dubna 2026 mají úřady rozhodnout o přechodu, jinak hrozí propouštění — a společná kritéria pro takové případy chybí.
• Jednokolové výběrové řízení snižuje konkurenci a prostor pro veřejnou kontrolu, zvláště u vedoucích míst, kde lze jmenovat i bez výběrového řízení.
• Paušální příplatky (8 %, 7 %, 5 % nebo 3 %) zůstávají bez podrobnějších kritérií — to, co má být transparentní, tak zůstává částečně v rukou jednotlivých úřadů.

Podrobnosti

Rozsah a přechod. Zákon se týká přibližně 65 000 zaměstnanců ve služebním poměru (z širšího balíku veřejné správy s více než 640 000 lidmi, včetně pedagogů až 770 000). Účinnost je stanovena na 1. července 2026; služební poměr podle dosavadního zákona zaniká k 31. prosinci 2026, do konce dubna 2026 pak úřady rozhodují o přechodu. Přechodné ustanovení řeší i případy, kdy zaměstnanec podmínky nesplní — tehdy má možnost zůstat v pracovním poměru podle zákoníku práce, jinak může dojít k propuštění.

Odměny a zkouška. Nový § 56 zavádí příplatky za výkon funkce vedoucího jako paušální částky (8 %, 7 %, 5 % nebo 3 % podle velikosti úřadu), odměnu za služební výkon a odměnu za vykonanou práci; zařazení mimo výkon služby se příplatky nevyplácejí. Úřednická zkouška (§ 59) je řádná — do tří let od jmenování, s maximální úspěšností 60 % — a mimořádná pro vedoucí místa v ústředních orgánech a vybraných institucích. Úřad pro výkon veřejné správy a státní služby má podle návrhu zřizovat seznam vedoucích pracovních míst ve veřejné správě.

Souvislosti. K tisku 76 patří tisk 77, který technicky upravuje navazující zákony (zahraniční službu, státní fondy, soudní řád správní a další), aby na nový režim státních zaměstnanců navázaly. Oba návrhy jsou spjaté — projednávají se spolu a mají společnou účinnost od 1. července 2026.

Zdroje

• Tisk č. 76 — úplné znění na psp.cz
• Historie tisku č. 76