← všechny tisky · Vládní návrh zákona · předloženo 25.03.2026

Půjčky pod kontrolou: nová pravidla pro úvěry, reklamy i dluhy

Novela transponuje evropské směrnice: zákaz lákavých reklam bez varování, strop úroků 4× repo sazba + 8 pb, ochrana před vymáháním dluhu a právo na odstoupení od smlouvy.

Tisk č. 145/0 · Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

✅ schváleno rozhodnuto 11.09.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Vládní návrh transponuje do českého práva dvě evropské směrnice — novou směrnici (EU) 2023/2225 o spotřebitelském úvěru a směrnici 2014/17/EU o úvěrech na bydlení — a současně doplní českou legislativu o řadu opatření, která v ní dosud chyběla. Jde o rozsáhlou novelu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, která mění desítky ustanovení a přidává nové instituty.

Pro běžného občana mají největší význam tři oblasti. Zaprvé, omezení reklamy na spotřebitelský úvěr (§ 77a): reklama nesmí naznačovat, že úvěr zlepší finanční situaci, nesmí tvrdit, že dluh má malý vliv na posouzení úvěruschopnosti, a musí obsahovat varování „Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze”. Zadruhé, strop úroků (§ 116a): u spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení nesmí ukazatel nákladovosti přesáhnout čtyřnásobek repo sazby zvýšený o 8 procentních bodů — to by mělo omezit dražší půjčky. Zatřetí, ochrana dlužníků před vymáháním (§ 124a): předtím než věřitel zažene exekuci, musí nabídnout přiměřené opatření, například prodloužení splátek nebo snížení úrokové sazby.

Novela také zavádí právo na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 118), povinnost poskytovatele odkázat dlužníka na dluhové poradenství (§ 124b), zákaz poskytnutí úvěru bez uzavření smlouvy (§ 111a) a nové sankce — přestupek může být potrestán pokutou až 20 milionů korun. Změní se i pravidla pro posouzení úvěruschopnosti: poskytovatel nesmí používat údaje ze sociálních sítí a spotřebitel má právo požádat o přezkum automatizovaného rozhodování (§ 86).

Co je dobře

Největším přínosem je transpozice evropských směrnice do českého práva. Česko dosud neimplementovalo směrnici 2023/2225, která nahrazuje starší směrnici 2008/48/ES, a směrnici 2014/17/EU o úvěrech na bydlení. Novela tak splňuje evropské povinnosti a zároveň harmonizuje českou legislativu s evropským rámcem — poskytovatelé a spotřebitelé budou mít jasnější a sjednocenější pravidla.

Omezení reklamy (§ 77a) reaguje na reálný problém: lákavé reklamy na půjčky, které zamlžují skutečné náklady nebo naznačují, že úvěr je jednoduchý způsob, jak zlepšit finanční situaci. Povinné varování „Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze” je jednoduchý a efektivní nástroj, který upozorní spotřebitele na rizika. Zákaz tvrzení, že dluh má malý vliv na posouzení úvěruschopnosti, brání zavádějícím reklamám.

Strop úroků (§ 116a) je prvním systémovým omezením cen spotřebitelských úvěrů v Česku. Ačkoli se může zdát nízký (4× repo sazba + 8 pb), v praxi by měl omezit nejdražší půjčky, které se objevují na trhu. Výjimka pro krátkodobé půjčky do 20 000 Kč (§ 116a odst. 3) je logická — u malých částek by strop byl nepřiměřeně přísný.

Ochrana dlužníků (§ 124a) je dalším krokem správným směrem: povinnost nabídnout přiměřené opatření před zahájením vymáhání by měla snížet počet exekucí a dát dlužníkovi šanci se z dluhu dostat. Povinnost odkázat na dluhové poradenství (§ 124b) doplňuje tuto ochranu.

Právo na odstoupení (§ 118) a zákaz neobjednaného plnění (§ 111a) posilují pozici spotřebitele. První umožňuje od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu, druhé brání poskytnutí úvěru bez výslovného souhlasu.

Co je problematické

Největším sporným bodem je rozsah novely a její technická složitost. Návrh mění desítky ustanovení, přidává nové paragrafy a odkazuje na přílohy, které jsou součástí zákona. Pro běžného spotřebitele bude obtížné se v této změnat orientovat — a pro poskytovatele znamená rozsáhlou změnu interních procesů, školení a systémů.

Strop úroků (§ 116a) může mít nečekané důsledky. Ačkoli jeho cílem je ochrana spotřebitele, může vést k tomu, že poskytovatelé odmítnou půjčky rizikovějším klientům, kteří by jinak úvěr dostali. Výjimka pro krátkodobé půjčky je úzká (do 20 000 Kč, max 12 měsíců) — většina spotřebitelských úvěrů ji přesahuje. Dále není jasné, jak se strop vztahuje na úvěry s proměnlivou úrokovou sazbou, kde repo sazba se mění.

Posouzení úvěruschopnosti (§ 86) zavádí zákaz použití údajů ze sociálních sítí, což je pozitivní, ale zároveň staví na důvěře v to, že poskytovatelé tento zákaz dodrží. Automatizované zpracování osobních údajů (algoritmy) není zakázáno, jen musí být transparentní — spotřebitel má právo požádat o přezkum, ale v praxi to může být obtížné.

Sankce (§ 153, § 154) jsou vysoké — až 20 milionů korun za přestupek. To může odradit menší poskytovatele od nabízení úvěrů, což by mohlo omezit konkurenci na trhu. Na druhou stranu bez efektivních sankcí by pravidla neměla účinek.

Zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 153) je upraveno, ale stále závisí na tom, jak dobře budou poskytovatelé a zprostředkovatelé spolupracovat. Novela neřeší problém nezávislého zprostředkování, kde zprostředkovatel nemusí jednat v zájmu spotřebitele.

Jak je to řešeno jinde

Jde o harmonizaci na úrovni EU, takže rámec je společný všem členským státům. Směrnice 2023/2225 stanoví minimální standardy pro spotřebitelské úvěry, směrnice 2014/17/EU se týká úvěrů na bydlení. Členské státy mají určitou volnost v transpozici, ale zásadní pravidla — jako povinnost posoudit úvěruschopnost, právo na odstoupení a omezení reklamy — jsou společná.

V zemích jako Německo, Rakousko nebo Francie existují podobná pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a ochranu dlužníků. Některé země mají i stropy úroků — například Francie má tzv. taux d’usure, který stanovuje maximální úrokovou sazbu pro různé typy úvěrů. České řešení (4× repo sazba + 8 pb) je podobného typu, ale s odlišným výpočtem.

V zeměm s vyspělými spotřebitelskými trhy (Skandinávské státy, Spojené království) existují nezávislé orgány pro ochranu spotřebitele, které dohlížejí na dodržování pravidel. Česko má podobnou roli ČNB, ale její pravomoci v oblasti spotřebitelského úvěru jsou omezenější.

Co by šlo udělat lépe

Zaprvé, zjednodušit a sjednotit text zákona. Novela je velmi technická a obsahuje mnoho odkazů na jiné paragrafy a přílohy. Bylo by užitečné vytvořit srozumitelný průvodce pro spotřebitele a poskytovatele, který by vysvětlil hlavní změny a jejich dopady.

Zadruhé, doplnit ochranu pro zprostředkovatele. Zatímco novela reguluje poskytovatele, zprostředkovatelé zůstávají částečně mimo rámec. Bylo by vhodné zavést povinnost zprostředkovatele jednat v nejlepším zájmu spotřebitele a zajistit, aby byli odpovědni za škodu způsobenou nesprávným poradenstvím.

Zatřetí, upřesnit výjimky ze stropu úroků. Výjimka pro krátkodobé půjčky je úzká — bylo by vhodné zvážit rozšíření na půjčky do 50 000 Kč nebo zavést progresivní strop, který by se přizpůsobil výši a době trvání úvěru.

Začtvřte, posílit dohled a vymáhání. Vysoké sankce jsou účinné, jen pokud jsou vymáhány. Bylo by užitečné zavést pravidelné kontroly poskytovatelů a zprostředkovatelů a zajistit, aby ČNB měl dostatečné kapacity pro dohled.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Novela transponuje dvě evropské směrnice, zavádí strop úroků (4× repo sazba + 8 pb), omezení reklamy na úvěry s povinným varováním, ochranu dlužníků před vymáháním, právo na odstoupení a zákaz neobjednaného plnění — Česko dosud směrnici 2023/2225 neimplementovalo, takže jde o splnění unijní povinnosti. Původní znívání zákona (žádný strop, volná reklama) je pro zranitelné dlužníky výrazně horší a neexistence novely by znamenala hrozbu evropských sankcí. Navržené znění tak i přes technickou složitost a nečekané důsledky (vyloučení rizikových klientů z trhu) lépe splňuje kritéria ochrany spotřebitele před předlužením, únosné ceny úvěru a srozumitelnosti podmínek než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Technická složitost: novela mění desítky ustanovení a odkazuje na přílohy — pro běžného spotřebitele i poskytovatele bude obtížné se v ní orientovat.
• Strop úroků může vyloučit rizikovější klienty z trhu úvěru, byť výjimka pro krátkodobé půjčky do 20 000 Kč existuje.
• Sankce až 20 milionů Kč mohou odradit menší poskytovatele, což by omezilo konkurenci na trhu.

Podrobnosti

Návrh předložil 25. března 2026 ministr financí. První čtení se konalo 24. září 2026, návrh byl přikázán výborům a nyní je ve druhém čtení. Novela mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a další související zákony.

Hlavní změny zahrnují: novou definici spotřebitelského úvěru a vázaného spotřebitelského úvěru (§ 2, § 2a), vyloučení některých transakcí z působnosti zákona (§ 2a), nová pravidla pro posouzení úvěruschopnosti (§ 86), omezení reklamy (§ 77a), strop úroků (§ 116a), ochranu dlužníků před vymáháním (§ 124a), povinnost odkázat na dluhové poradenství (§ 124b), zákaz neobjednaného plnění (§ 111a), právo na odstoupení (§ 118) a nové sankce (§ 153, § 154).

Účinnost je navržena od 1. ledna 2027, přičemž některá ustanovení mají odlišné datum nabytí účinnosti. Novela transponuje směrnici (EU) 2023/2225 a směrnici 2014/17/EU.

Zdroje

• Tisk č. 145/0 na psp.cz — návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání — předložen 25. 3. 2026, 1. čtení 24. 9. 2026