← všechny tisky · poslanecký návrh · předloženo 29.12.2025

Doprovodná novela ke státním zaměstnancům mění 25 zákonů

Technický balík změn, bez kterého by nový zákon o státních zaměstnancích nefungoval: zahraniční služba, státní fondy, soudní řád správní i desítky dalších předpisů. Účinnost od 1. července 2026.

Tisk č. 77/0 · Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státních zaměstnancích · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

✅ schváleno rozhodnuto 01.07.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Následující text je AI generovaný komentář k tisku č. 77 na základě jeho plného textu (včetně důvodové zprávy). Nejde o stanovisko Poslanecké sněmovny ani odborníků. Čísla a odkazy pocházejí z analýzy textu tisku; původní zdroj uvádíme v sekci Zdroje.

O co jde

Tisk 77 je doprovodný návrh k tisku 76 (zákonu o státních zaměstnancích) od stejné skupiny poslanců. Zruší-li se zákon o státní službě (234/2014 Sb.) a nahradí se novým zákonem o státních zaměstnancích, musí se změnit i desítky zvláštních zákonů, které na služební poměr, služební orgán, služební předpisy či příkazy k výkonu služby odkazují. Návrh tyto odkazy aktualizuje na pracovněprávní terminologii nového zákona — jinak by část právního řádu zůstala odkazem na zrušený předpis.

Zákon mění celkem 25 částí, tedy přibližně 25 navazujících předpisů. Nejrozsáhlejší změny jsou v zákoně o zahraniční službě, k němuž byl dosud zákon o státní službě subsidiárním (doplňkovým) zákonem — proto zde přechází i desítky bodů, které podle důvodové zprávy mají formální a legislativně technickou povahu. Dále se upravují kompetenční zákon, zákony o státních fondech (životního prostředí, dopravní infrastruktury, zemědělském intervenčním fondu), zákon o politických stranách, o sociálním zabezpečení, o státní statistické službě, o ochraně hospodářské soutěže, o civilním letectví, energetický zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví, o elektronických komunikacích, o nemocenském pojištění, soudní řád správní, zákon o soudech a soudcích, o zpracování osobních údajů, o právu na digitální služby, o podpoře sportu, o provozování rozhlasového a televizního vysílání či zákon o výzkumu a vývoji.

Zajímavostí je, že se nestrukturuje stavební zákon — důvodová zpráva to vysvětluje tím, že se souběžně projednává sněmovní tisk č. 67 (novela stavebního zákona) a provázanost obou návrhů má být vyřešena až při druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Návrh byl předložen 29. prosince 2025, Sněmovna jej přijala 1. července 2026, Senát 24. srpna 2026 zamítl a prezident jej 17. září 2026 nepodepsal — platí tedy stejně jako tisk 76.

Co je dobře

Prvním pozitivem je systematičnost. Aby právní řád nezůstal posetý odkazy na zrušený zákon, je potřeba upravit celý balík navazujících předpisů naráz a ve stejný den účinnosti (1. července 2026). Návrh to důsledně drží — všech 24 novelizovaných zákonů nabývá účinnosti společně s hlavním zákonem, s jedinou výjimkou: změny v zákoně o výzkumu, vývoji a inovacích týkající se Grantové a Technologické agentury mají odloženou účinnost od 1. ledna 2027, protože samy dosud nejsou účinné.

Druhým pozitivem jsou konkrétní zjednodušení, která text přináší. V soudním řádu správním se ruší celý díl upravující řízení o zrušení služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka — důvodová zpráva přitom uvádí, že za dobu účinnosti této úpravy takové řízení nikdy neproběhlo a služební předpisy stejně k 1. červenci 2026 zaniknou. U zaměstnanců orgánů sociálního zabezpečení, kteří posuzují zdravotní stav, se naopak zavádí právní fikce složené úřednické zkoušky — odborníci léta vykonávající tuto práci nemusejí skládat zkoušku, která by pro ně byla jen formalitou.

Třetím pozitivem je, že důvodová zpráva věcně popisuje každou část (25 částí, k některým i přechodná ustanovení) a výslovně uvádí, že jde o formální změny bez dopadu na rozpočet, podnikatelské prostředí ani na postavení územních samospráv — úředníci krajů a obcí se touto novelou nezastihnou.

Co je problematické

Prvním rizikem je čistě technický charákter návrhu spojený s jeho rozsahem: mění se 25 zákonů najednou a u každého bodu se v textu nahrazuje terminologie (služební orgán → přímý nadřízený, služební předpis → vnitřní předpis, příkaz k výkonu služby → pracovněprávní pokyn). Při takovém rozsahu hrozí, že některé odkazy nebo souvislosti uniknou — a dopady se projeví až v aplikační praxi. Důvodová zpráva sice tvrdí, že věcný obsah se nemění, ověřit to u desítek zákonů vyžaduje pečlivost při projednávání.

Druhým problémem je metoda legislativních zkratek. Řada změn spočívá jen ve vypuštění vět (například věty o služebním orgánu v energetickém zákoně nebo v zákoně o zpracování osobních údajů) — takové „vypouštění” může v textu ponechat neúplné věty nebo vyvolat otázku, zda se tím nesníhla i nějaká procesní ochrana, která s příkazem k výkonu služby souvisela.

Třetím problémem je otevřená provázanost se stavebním zákonem: novelizace stavebního zákona se záměrně vynechává s tím, že se oba návrhy „sladí” až při druhém čtení. To znamená, že konečný rozsah změn není v době schvalování tohoto návrhu zcela znám — a v případě schválení tisku 67 v jiné podobě může být nutná další technická novela.

Jak je to řešeno jinde

Podobné „prováděcí” novely jsou v evropských parlamentech běžnou praxí: když se mění základní zákon o veřejné službě, přijímá se zpravidla jeden velký balík změn navazujících předpisů (včetně justičních a správních řádů), aby platnost nastala jednotně. Samotný rozsah — 25 zákonů v jednom návrhu — není v tomto ohledu neobvyklý; srovnatelné reformy státní správy v zemích střední Evropy doprovázely obdobné technické novelizace.

Rozdíl je v míře rozdělení na věcnou a technickou část: některé parlamenty nejprve projednají základní koncepci a teprve poté schvalují prováděcí změny jako samostatné, pečlivě prověřené tisky. Zde jsou oba návrhy (76 i 77) předloženy současně a projednávají se společně, což sice šetří čas, ale zároveň ztěžuje samostatné posouzení technických změn.

Co by šlo udělat lépe

Zaprvé by pomohlo zveřejnit systematický rejstřík všech odkazů na zákon o státní službě v právním řádu a u každého uvést, jak se mění — aby si každý úřad i opozice mohli ověřit, že žádný odkaz nezůstal stranou. Zadruhé, vypouštěné věty by měly být nahrazovány, nikoli jen mazány, pokud nahrazení chybí; u každého bodu je vhodné uvést, zda se tím nesníhá nějaká ochrana či lhůta. Zatřetí, otázku provázanosti se stavebním zákonem (tisk 67) by bylo lepší vyřešit předem, nebo alespoň v návrhu ponechat explicitní mechanismus, jak se oba texty sladí, aby nebylo nutné další novelizace. Za čtvrté, odložená účinnost u agentur pro výzkum od 1. ledna 2027 je sice logická, ale vytváří dočasný dvourychlostní režim — ten by měl mít jasné zdůvodnění i kontrolní bod.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Jde o technicky nutnou doprovodnou novelu 24 zákonů, bez níž by po zrušení služebního zákona (234/2014 Sb.) v právním řádu zůstaly odkazy na zrušený předpis — tisky 76 a 77 tvoří nerozlučitelný celek se společnou účinností od 1. července 2026. Neexistence této novely by znamenala právní mezery a výkladové spory v desítkách zákonů. I když je balík rozsáhlý a u některých bodů se místo nahrazení mazaly věty, splňuje kritéria systémové provázanosti právního řádu, právní jistoty a minimalizace vedlejších dopadů lépe než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• 25 částí měnících 24 zákonů najednou — při takovém rozsahu hrozí, že některé odkazy nebo souvislosti uniknou a dopady se projeví až v aplikační praxi.
• Legislativní zkratky: vypouštěné věty mohou v textu zanechat neúplné věty nebo vzbít otázku, zda se tím ne snížila nějaká procesní ochrana.
• Provázanost se stavebním zákonom (tisk 67) se záměrně sladí až ve druhém čtení — konečný rozsah změn není v době schvalování zcela znám.

Podrobnosti

Rozsah a vztah k tisku 76. Návrh obsahuje části první až dvacátou pátou (25 částí): části I–XXVI novelizují 24 zákonů včetně kompetenčního, zahraniční služby, státních fondů a soudního řádu správního, část XXVII upravuje zákon o výzkumu a inovacích (Grantová a Technologická agentura, část bodů účinná až od 1. 1. 2027) a část XXVIII stanoví účinnost od 1. července 2026. Bez tisku 76 by tento návrh postrádal smysl a naopak — tisky patří k sobě, mají stejné navrhovatele i společnou účinnost.

Co se konkrétně mění. Ruší se odkazy na služební orgán, služební předpisy a příkazy k výkonu služby; u státních fondů se naopak výslovně uvádí, kdo jmenuje ředitele (ministr příslušného resortu) a že jejich zaměstnanci vykonávající správní činnosti přecházejí ze služebního do pracovního poměru, přičemž jejich speciální režim se zachovává. U hlavního hygienika ČR, předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či předsedy Českého telekomunikačního úřadu se upřesňuje postavení; v soudním řádu správním se ruší díl o přezkumu služebních předpisů; u justiční zkoušky se podmínky obsahově nemění, jen se přepisují do nové terminologie.

Legislativní proces. Návrh prošel Sněmovnou (3. čtení 26. června 2026, souhlas 1. července 2026), Senát jej 24. srpna 2026 zamítl, Sněmovna na něm 8. září 2026 setrvala a prezident jej 17. září 2026 nepodepsal — stejně jako tisk 76. Oba návrhy tak nabyly účinnosti po 10 dnech od nepodepsání.

Zdroje

• Tisk č. 77 — úplné znění na psp.cz
• Historie tisku č. 77