← všechny tisky · Návrh zákona · předloženo 23.09.2026

Plemenářská inspekce zaniká, spojí se se Státní veterinární správou

Dozor nad šlechtěním, plemenitbou a evidencí hospodářských zvířat převezme Státní veterinární správa; mění se i zřizovatel veterinálních ústavů, povinnosti chovatelů zůstávají.

Tisk č. 317/0 · Návrh poslanců Davida Pražáka a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku včetně důvodové zprávy. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona, který najdete na psp.cz.

O co jde

Návrh poslanců Davida Pražáka a Marie Pošarové slučuje Českou plemenářskou inspekci (ČPI) se Státní veterinární správou (SVS): dnem účinnosti zákona ČPI jako správní úřad zanikne a její dozorové kompetence převezme SVS prostřednictvím Ústřední a krajských veterinárních správ (nový § 24 plemenářského zákona). Novelizovány jsou tři zákony — plemenářský zákon č. 154/2000 Sb., veterinární zákon č. 166/1999 Sb. a kompetenční zákon č. 2/1969 Sb. Druhá část změny se týká státních veterinárních ústavů v Praze, Jihlavě a Olomouci: jejich zřizovatelem se místo ministerstva zemědělství stane SVS (§ 47 odst. 6 veterinárního zákona), aby se laboratoře propojily s informačními systémy veterinární správy.

Koho se to dotkne: chovatelů, obchodníků s plemenným materiálem, dopravců, provozovatelů jatek, líhní a dalších „kontrolovaných osob“ — od navržené účinnosti 1. dubna 2027 by se ve všech těchto věcech setkávaly s krajskými veterinárními správami, a to i v přestupkových řízeních (§ 28). Práva a povinnosti se ale věcně nemění, mění se jen orgán a instanční postup. Zaměstnanci ČPI (důvodová zpráva uvádí 57 míst) přejdou do SVS bez zániku pracovního poměru.

Co je dobře

Sloučení navazuje na koncepci tří kontrolních pilířů resortu zemědělství: bezpečnost potravin hlídá potravinářská inspekce, rostlinnou produkci ústav pro kontrolu a zkušebnictví a živočišnou produkci SVS — dozor nad šlechtěním, plemenitbou a evidencí zvířat tak přirozeně spadá pod veterinární správu a vůči orgánům EU ručí jedna instituce (kontroly podle nařízení 2016/1012). Přechodná ustanovení jsou důkladná: nedokončená řízení ČPI dokončí krajská veterinární správa, práva z rozhodnutí a povolení přecházejí na SVS, služební průkazy ČPI platí do 31. prosince 2027 a kontrolní zjištění pořízená ČPI se považují za zjištění SVS. Propojení veterinárních ústavů se systémy SVS navíc slibuje rychlejší odhalení podezření na nákazu — inspektor by mohl výsledek vyšetření sledovat on-line.

Co je problematické

Změní se procedura: dosud rozhodovala v prvním stupni ČPI a odvolání šlo na ministerstvo zemědělství, nově bude rozhodovat krajská veterinární správa a odvolání projedná Ústřední veterinární správa, jejíž rozhodnutí je konečné. Zvláštní opatření podle § 25 zůstávají přísná — odvolání proti zákazu prodeje či nákupu plemenného zvířete nemá odkladný účinek a u turů, u nichž se totožnost nezjistí do dvou pracovních dnů, může být uloženo utracení bez náhrady chovateli; postup se řídí rychlým režimem mimo správní řád s námitkami do tří dnů.

Druhým rizikem je odbornost: důvodová zpráva sama přiznává, že činnosti ČPI a SVS jsou specifické a překrývají se jen u označování a evidence zvířat. Začlenění 57 inspektorů proto bude vyžadovat proškolení, migraci informačních systémů i stěhování pracovišť; úspory důvodová zpráva slibuje, konkrétní částky ale neuvádí. Termín účinnosti 1. dubna 2027 navíc předpokládá velmi rychlé projednání — důvodová zpráva žádá souhlas již v prvním čtení.

Jak je to řešeno jinde

Srovnání je obecné: v Evropské unii neexistuje jediný povinný model zootechnického dozoru — šlechtění, plemenitbu a rodokmeny podle nařízení 2016/1012 vykonávají členské státy podle vlastní struktury, někde jako samostatnou inspekci, jinde jako součást veterinární správy či zemědělské agentury. Společná je ale jedna věc: Evropská komise hodnotí systém dozoru jako celek a vyžaduje, aby za danou oblast někdo jednotně ručil — právě proto bývá sloučení pod veterinární správu ospravedlněno snahou o jediný kontaktní bod. Klíčem k úspěchu podobných reorganizací je všude totéž: zachovat odbornost inspektorů a kontinuitu řízení, aby se neztratila znalost konkrétních chovů a evidencí.

Co by šlo udělat lépe

Transformaci by pomohlo, kdyby k zákonu přibyl konkrétní plán a měřítka úspěchů — kolik má sloučení ušetřit a jak se vyhodnotí po roce provozu. Vhodné by bylo předjistit kontrolovaným osobám informační podporu (přehled, kam se od dubna 2027 obracet a jak postupovat proti opatřením podle § 25) a včas projednat novou systemizaci, kterou zákon ukládá předložit do 15 dnů od vyhlášení. V širším rámci dává smysl dokončit rozdělení dozorových pilířů konzistentně, aby si veterinární správa a bývalá plemenářská inspekce nekonkurovaly v oblastech, které se překrývají.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Sloučení České plemenářské inspekce do Státní veterinární správy navazuje na koncepci tří kontrolních pilířů resortu zemědělství — dozor nad šlechtěním a evidencí zvířat tak spadá pod veterinární správu a vůči EU ručí jedna instituce (nařízení 2016/1012). Původní stav (samostatná ČPI) je v rámci tejto koncepce redundatní; neexistence sloučení by znamenala setrvalý v rozděleném stavu a dvojí kontaktní body pro EU. Přechodná ustanovení jsou důkladná (nedokončená řízení, práva a povolení přecházejí, průkazy do 31. prosince 2027, zjištění ČPI jako zjištění SVS) a zaměstnanci (57 míst) přejdou bez zániku pracovního poměru. Navržené znění tak i přes nedostatky lépe splňuje kritéria efektivity státní správy, odbornosti a kontinuity dozoru i právní jistoty pro kontrolované osoby než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Změna instančního postupu: dosud rozhodovala ČPI a odvolání šlo na ministerstvo zemědělství, nově rozhoduje krajská veterinární správa a rozhodnutí Ústřední veterinární správy je konečné.
• Odbornost: důvodová zpráva sama přiznává, že činnosti ČPI a SVS se překrývají jen u označování a evidence — začlenění 57 inspektorů bude vyžadovat proškolení, migraci systémů i stěhování.
• Zvláštní opatření podle § 25 zůstávají přísná — odvolání nemá odkladný účinek a u turů může být uloženo utracení bez náhrady.

Podrobnosti

Návrh předložili David Pražák a Marie Pošarová 23. září 2026; vládě běží lhůta 30 dnů od doručení a důvodová zpráva žádá Poslaneckou sněmovnu o souhlas s projednáním již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. ČPI zanikne jako správní úřad, organizační složka státu i účetní jednotka; ředitele státních veterinárních ústavů bude jmenovat ústřední ředitel SVS a nový § 53g veterinárního zákona opravňuje plemenářské inspektory kontrolovat označování a evidenci i jiných než hospodářských zvířat, například psů, koček a fretek, pod vedením veterinárních inspektorů. Účinnost se navrhuje od 1. dubna 2027, s výjimkou ustanovení o systemizaci a o zániku místa ředitele ČPI, která nabudou platnosti den po vyhlášení.

Zdroje

• Tisk č. 317/0 na psp.cz
• Historie projednávání