← všechny tisky · Vládní návrh zákona · předloženo 27.07.2026

Důchody od 80 let porostou po pětiletých skocích a automaticky i za práci navíc

Novela zavede příspěvek 500 Kč za každých pět let od 80 let, automatické zvýšení důchodu o 1,5 % za odpracované dny a jasná pravidla výplaty důchodu do zahraničí.

Tisk č. 270/0 · Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

❌ zamítnuto rozhodnuto 24.09.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Vládní návrh zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění mění dva základní mechanismy vyplývající z důchodové reformy přijaté v minulém volebním období (zákon č. 417/2024 Sb.) a současně doplňuje jedno technické pravidlo pro výplatu důchodů do zahraničí. Důvodová zpráva hovoří o „zmírnění dopadů některých opatření v oblasti důchodového pojištění přijatých v minulém volebním období”, tedy zejména o návratu motivačního prvku pro pracující důchodce (§ 67ab a § 67ac návrhu).

První část se týká takzvaných věkových valorizací. Dosud platí, že poživatel důchodu dostane 1 000 Kč navíc při dovršení 85 let a 2 000 Kč při dovršení 100 let — celkem tedy 3 000 Kč, ale skokově a až v těchto dvou meznících. Novela stejný celkový nárůst rozloží do pravidelných pětiletých intervalů: od 80, 85, 90 a 95 let vždy o 500 Kč měsíčně a od 100 let jednorázově dalších 1 000 Kč. Kumulativní maximum zůstává 3 000 Kč (§ 67ab odst. 1).

Druhá část obnovuje zvýšení důchodu za výkon výdělečné činnosti, které reforma zrušila. Zatímco do konce roku 2024 dostával pracující důchodce 0,4 % výpočtového základu za každých 360 dnů práce (a to vždy na žádost), od 1. 1. 2025 tuto výhodu nahradila sleva na pojistném ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem. Nový § 67ac zavádí kombinaci obou výhod: sleva na pojistném zůstává a k tomu se procentní výměra zvyšuje o poměrnou část z 1,5 % odpovídající počtu odpracovaných dnů v rozhodném období 12 měsíců (od 1. 9. do 31. 8.).

Třetí změna je ryze legislativně-technická: výplata důchodu do zahraničí v cizí měně dostává výslovnou zákonnou oporu v § 64 odst. 10 — dosud zákon měnu výplaty vůbec nespecifikoval, ačkoli praxe (převod ČNB v USD nebo EUR) běží léta. Náklady měnové konverze nese podle návrhu příjemce důchodu, použitý kurz si může dohledat na webových stránkách ČNB.

Co je dobře

Největším přínosem návrhu je návrat motivace zůstat v důchodovém věku výdělečně činný. Zrušení původního navýšení za práci sice od 1. 1. 2025 zvýšilo čisté mzdy pracujících důchodců o slevu na pojistném (zhruba 6,5 % z vyměřovacího základu), ale podle důvodové zprávy se tím ztratil nástroj, který příjemcům důchodu umožňoval zlepšit si budoucí příjmovou situaci poté, co už nebudou schopni pracovat. Novela obě výhody kombinuje, takže důchodce slevu na pojistném neztrácí a ještě se mu procentní výměra navyšuje.

Samotný parametr 1,5 % vyměřovacího základu za plný rok práce odpovídá vládnímu programovému prohlášení („Každý odpracovaný rok navýší důchod o 1,5 % vyměřovacího základu.”) a je výrazně štědřejší než starý model 0,4 % za 360 dnů. Příklad z důvodové zprávy: u důchodu s procentní výměrou 24 500 Kč a 93 odpracovaných dnech činí příplatek 0,39 % — při valorizaci 3,1 % dostane důchodce místo 760 Kč celkem 856 Kč, tedy o 96 Kč více; kdo by odpracoval celý rok, si polepší o 367 Kč.

Pochvalu si zaslouží i administrativní zjednodušení. Zvýšení se u zaměstnanců bude provádět automaticky, bez žádosti, a to hromadně spolu s běžnou valorizací — ČSSZ využije údaje z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Místo správního rozhodnutí dostane důchodce pouze oznámení, proti kterému může do 60 dnů požádat o vydání rozhodnutí; orgán sociálního zabezpečení pak rozhodne do 30 dnů. To platí i pro věkovou valorizaci, takže stát nebude muset rozesílat statisíce individuálních rozhodnutí.

Věkové valorizace samy o sobě řeší reálný problém: pravidelné valorizace kopírují růst cen a mezd, zatímco nově přiznávané důchody rostou rychleji, takže rozdíl mezi starými a novými důchody se s časem zvětšuje. Příspěvek podle věku tento gap mírní a současně zvyšuje odměnu za dožití vyššího věku. Rozložení do pětiletých skoků od 80 let je logické — dosavadní jediná hranice 85 let byla zavedena až zákonem č. 191/2018 Sb.

Zákon současně řeší přechodnou situaci pojištěnců, kteří daných věků dosáhli už před účinností novely: jejich dosavadní nároky se „dorovnají” do úhrnné výše příslušného věkového pásma, takže nikdo nepřijde o už nabyté zvýšení a současně nikdo nedostane víc než pojištěnci, kteří daného věku dosáhnou nově podle obecné úpravy. První hromadné zvýšení pro pracující důchodce proběhne až v lednu 2028, což dává ČSSZ čas na technickou přípravu.

Co je problematické

Rozpočtový dopad je jednoznačně záporný. V základním scénáři RIA vzrostou výdaje na důchody v roce 2027 o 2,6 mld. Kč a postupně až na necelých 61 mld. Kč v roce 2060 (zhruba 19 mld. Kč v dnešních cenách), zatímco příjmy z pojistného se zvýší jen z 0,3 mld. Kč v roce 2027 na 1,1 mld. Kč v roce 2060. Důvodová zpráva sice tvrdí, že dopady „budou zohledněny při pravidelném sestavování státního rozpočtu”, ale současně přiznává, že se zesílí v interakci s dalšími sliby z programového prohlášení vlády — především se zastropováním důchodového věku na 65 let a snižováním důchodového věku pro náročné profese. Výdajová strana tak roste rychleji než příjmová a saldo zůstává dlouhodobě záporné.

Scénáře dopadů navíc stojí na spekulativních předpokladech. Základní variant předpokládá nárůst počtu pracujících důchodců jen o 2 tisíce, což důvodová zpráva sama označuje za „velmi nízký” a „fixní”, přičemž odmítá reflektovat chování, které má být právě motivací navržené zvýšení. Alternativní scénáře (A, B, C) počítají s růstem zaměstnanosti o 1 až 16,5 procentního bodu mezi 65 a 75 lety a v nich se sice bilance výrazně zlepšuje, jde ale o ilustraci, nikoli o doložený odhad — nikde není vysvětleno, proč by k takovému skoku mělo dojít.

U OSVČ je nerovnost v zacházení: zaměstnanci dostanou zvýšení automaticky, zatímco OSVČ musí o zvýšení vždy požádat v rámci přehledu o příjmech a výdajích, protože „neexistuje jednotná centrální databáze” těchto osob. Zákon sice říká, že doplatek dostanou zpětně od 1. ledna příslušného roku, ale přiznání závisí na termínu podání přehledu — kdo jej zdrží, čeká si na peníze déle.

Výplata do zahraničí v cizí měně sice kopíruje dosavadní praxi, ale náklady konverze nově výslovně klade na příjemce. Důvodová zpráva přitom přiznává, že příjemce nese dokonce dvě kurzové konverze (první podle kurzu ČNB, který si nesjednal, protože není klientem ČNB; druhou podle kurzu místní banky). Zákonné potvrzení této praxe sice přináší právní jistotu státu, ale současně ji zafixuje i vůči příjemcům, kteří si kurzu nemohou všimnout.

Jak je to řešeno jinde

Porovnání s EU není v důvodové zprávě rozsáhlé, ale několik bodů obsahuje. Návrh odkazuje na Doporučení Rady EU Česku z roku 2025, které výslovně vyzývá: „Improve the incentives for people close to retirement to continue working” — tedy zlepšit motivaci lidí blízkých důchodu pokračovat v práci. V tomto bodě jde tedy o krok správným směrem podle evropských institucí. Zároveň důvodová zpráva zdůrazňuje, že návrh nezasahuje do opatření dřívějších reforem (zvýšení důchodového věku na 67 let do roku 2056, zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů), která mají podle Rady dlouhodobě snížit výdaje o 1,9 procentního bodu HDP.

Pokud jde o samotné věkové valorizace, jde o kombinaci pevné částky podle věku a valorizace ekonomické — v jiných zemích se starobní důchody zpravidla upravují pouze podle růstu cen či mezd, případně se věkové příplatky vážou k sociálním dávkám pro seniory, nikoli přímo k důchodu. České řešení s pevnými částkami 500 Kč až 1 000 Kč je v evropském měřítku poměrně specifické, ale navazuje na domácí tradici (2 000 Kč za stoleté od roku 2006, 1 000 Kč za 85leté od roku 2019).

Pro výplaty do zahraničí platí pro členské státy EU nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení — návrh tvrdí, že je respektuje a není s nimi v rozporu. Jednání o měně a kurzu je ale věcí vnitrostátního práva, kde si členské státy ponechávají volnost.

Co by šlo udělat lépe

Zaprvé, chybí důkladnější odhad motivačního efektu. Celý argument pro navýšení na 1,5 % stojí na tvrzení, že vyšší důchod zvýší ochotu pracovat, ale RIA nepopisuje žádné empirické podklady o elasticitě pracovní nabídky starobních důchodců — jen konstatuje, že „nárůst bude konzervativní”. Bylo by užitečné uvést, o kolik důchodců se má podle modelu počet pracujících zvýšit v prvních letech a jak se to projeví v inkasu pojistného a daní.

Zadruhé, rozhodné období od 1. 9. do 31. 8. sice dává ČSSZ potřebný náskok, ale znamená, že první „pracovní” valorizace v lednu 2028 zohlední až práci ze srpna 2027 — mezi odpracovaným rokem a příplatkem ubíhá přibližně půl roku. Zákon to řeší zpětným doplatkem, ale explicitní vysvětlení pro důchodce, proč se zvýšení týká „starších” měsíců, by pomohlo pochopit systém.

Zatřetí, u věkových valorizací by stálo za úvahu, zda pevné částky 500 Kč neinflačně valorizovat — dnes jsou neměnné (1 000 Kč za 85leté platí od roku 2019 bez změny), takže jejich reálná hodnota časem klesá. Zákon rovněž zachovává současný „skok” mezi 95 a 100 lety o 1 000 Kč namísto plochých 500 Kč; důvodová zpráva to nijak zvlášť nevysvětluje.

Začtvrté, jednodušší by bylo sjednotit režim zaměstnanců a OSVČ — například automatickým zohledněním přehledů OSVČ bez zvláštní žádosti, jakmile ČSSZ přehled obdrží. Současné řešení sice tvrdí, že „čím dříve podá přehled, tím dříve dostane doplatek”, ale ponechává administrativní zátěž na straně důchodce.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Novela zmírňuje některá tvrdá opatření důchodové reformy (zákon č. 417/2024 Sb.): zavádí věkové příspěvky 500 Kč každých pět let od 80 let (celkem jako dnes, ale rozložené), obnovuje procentní navýšení za práci pro pracující důchodce (1,5 % vyměřovacího základu za rok, automaticky bez žádosti) a vyplácí důchody do zahraničí v cizí měně podle praxe. Původní stav — žádná věkový příspěvek a zrušený příplatek za práci — odrazuje starobní důchodce od výdělečné činnosti a nepřiznává jim za ni odměnu; doporučení Rady EU Česku z roku 2025 výslovně vyzývá zlepšit právě tuto motivaci. Financovatelnost navýšení (2,6 mld. Kč v roce 2027) je podle RIA přijatelná v rámci důchodového systému. Navržené znění tak i přes nedostatky lépe splňuje kritéria motivace k práci, předvíhatelnosti a důstojného příjmu důchodců i financovatelnosti systému než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Rozpočtový dopad je dlouhodobě záporný: RIA počítá s +2,6 mld. Kč výdajů v roce 2027 proti +0,3 mld. Kč příjmů, v roce 2060 až +60,8 mld. Kč proti +1,1 mld. Kč.
• Scénáře motivačního efektu stojí na spekulativních předpokladech — základní varianta předpokládá nárůst jen o 2 tisíce pracujících důchodců a o empirických podkladech mlčí.
• Nerovnost v zacházení: zaměstnanci dostanou navýšení automaticky, OSVČ si ho musí vyžádat k přehledu a závisí na termínu podání.

Podrobnosti

Návrh obsahuje tři hlavní materiální změny a několik technických. Věkové valorizace upravuje nový § 67ab odst. 1 zákona o důchodovém pojištění: zvýšení o 500 Kč v kalendářním měsíci, v němž pojištěnec dovrší 80, 85, 90 a 95 let, a o 1 000 Kč při dovršení 100 let; při současném vzniku nároku z přechodného ustanovení a z obecné úpravy v lednu 2027 se zvýšení přiznají souhrnně. Procesně se místo rozhodnutí vydává oznámení podle § 86 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.

Automatické zvyšování za práci (§ 67ac) počítá s rozhodným obdobím 12 kalendářních měsíců od 1. 9. (RR-2) do 31. 8. (RR-1); poměrná část se určí jako 1,5 × počet dnů výdělečné činnosti / 365 (366). U zaměstnanců se zvýšení provádí hromadně s valorizací, u OSVČ na žádost přiloženou k přehledu o příjmech a výdajích, vždy zpětně od 1. ledna příslušného roku. První provedení je v lednu 2028, přičemž se doba práce od 1. 9. 2026 započítá už závěrem roku 2026. Zákon musí zrušit i výjimku z hlášení údajů o důchodovém pojištění za pracující starobní důchodce (§ 38 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.).

Výplata do zahraničí (§ 64 odst. 10) opravňuje ČSSZ a ČNB vyplácet důchod na účet v zahraničí v cizí měně (zpravidla USD nebo EUR); náklady transakce nese příjemce, kurz je veřejně dostupný na webu ČNB. Účinnost je stanovena na 1. ledna 2027, s výjimkou čl. III bodů 1 až 4, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení. Dopady na státní rozpočet v základním scénáři: saldo +0,3 mld. Kč příjmů proti +2,6 mld. Kč výdajů v roce 2027, v roce 2060 pak +1,1 mld. Kč proti +60,8 mld. Kč. V letech 2027 až 2029 převažuje věková valorizace, od roku 2030 se začíná prosazovat zvyšování za výdělečnou činnost.

Zdroje

• Tisk č. 270/0 na psp.cz — návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání — předložen 27. 7. 2026, 1. čtení 11. 9. 2026, přikázán výborům 24. 9. 2026