← všechny tisky · Návrh zákona · předloženo 06.05.2026

Odklad e-spisové služby, eLegislativy a matrik; pošta přijde o kompenzaci 2 mld. Kč

Balík sedmi změn: atestovaný e-spis až od 2029/2030, eLegislativa až od 2029, matriky od 2028 a strop kompenzace České pošty zpět na 1,5 mld. Kč.

Tisk č. 187/0 · Návrh poslanců Huberta Langa, Igora Hendrycha, Jiřího Maška a Drahoslava Ryby na vydání zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

✅ schváleno rozhodnuto 11.09.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Poslanci Hubert Lang, Igor Hendrych, Jiří Mašek a Drahoslav Ryba předkládají novelu, která na úseku vnitřní správy spojuje pět odlišných témat do jednoho zákona. Největší část tvoří odklady termínů elektronizace státní správy: povinnost vést spisovou službu v atestovaném elektronickém systému by se pro úředníky odložila o dva až tři roky (ústřední správní úřady na 1. leden 2029, ostatní veřejnoprávní původci na 1. leden 2030), bezpečnostní sbory a Vojenská policie by z povinnosti vůbec vypadly. O dva roky (na 15. ledna 2029) se má odložit i povinné používání elektronického systému eLegislativa pro tvorbu novel zákonů a o dva a půl roku (na 1. července 2028) zavedení matričního informačního systému.

Druhou částí je návrat kompenzace České pošty do stavu před novelou zákona č. 332/2025 Sb. — tedy snížení zákonného stropu úhrady čistých nákladů zpět z 2,0 mld. Kč na 1,5 mld. Kč ročně a omezení zálohových plateb (předběžných čistých nákladů) na 750 mil. Kč. Důvod je procesní: Evropská komise schválila České poště na období 2025–2029 podporu jen do výše 1,5 mld. Kč ročně (rozhodnutí SA.116631 ze 25. 7. 2025), a vyšší zákonný strop by mohl být kvalifikován jako nepovolená nová podpora.

Novela mění sedm různých zákonů a doprovodných novel, přechodné ustanovení řeší, aby se na rok 2025 uplatnilo staré znění poštovního zákona. Účinnost je navržena den po vyhlášení, Senát návrh obdržel 24. září 2026 a má na něj 30 dnů.

Co je dobře

Nejpřesvědčivější je argumentace k atestacím elektronických systémů spisové služby. Atestaci lze žádat od července 2023, ale ke dubnu 2026 existuje pouze jeden atestovaný systém a čtyři systémy jsou v procesu. Pokud by povinnost platila od 1. ledna 2027 beze změny, reálně hrozí, že řada obcí, úřadů a škol nedostane atestovaný systém nikoli z vlastní viny, ale protože trh nenabízí dostatek produktů — a přitom by jim hrozila pokuta až 200 tis. Kč. Odložení o dva respektive tři roky je tak pružným krokem, který dá trhu čas na dokončení atestací a vznik konkurence.

Vynětí bezpečnostních sborů a Vojenské policie z povinnosti atestace má jasnou bezpečnostní logiku: policie, hasiči, celníci, vězeňská služba, GIBS, BIS a ÚZSI pracují s citlivými operativními poznatky a jejich systémy jsou napojené na jiné informační systémy, které komerční atestované e-spisy neumí obsloužit. Důvodová zpráva zmiňuje i praktické riziko, že během atestace by testování specifických modulů mohlo odhalit metodiku práce sborů. Povinnost vedení spisové služby přitom zůstává — mění se jen forma.

Odklad eLegislativy pro novely vychází z reálného technického problému: systém navržený před deseti lety neumí formulovat pozměňovací návrhy jako samostatné novelizační body, se kterými by bylo možné hlasovat, a má potíže s odlišnou účinností jednotlivých bodů novely. Nasazení systému, který neumí pracovat s parlamentní praxí, by ohrozilo samotnou tvorbu zákonů — a důvodová zpráva navíc slibuje využití umělé inteligence pro kontrolu vnitřní konzistence při přestavbě.

Stejně logický je i posun matričního informačního systému na 1. července 2028: termín 1. ledna 2027 vycházel z harmonogramu z roku 2022, ale veřejná zakázka se výrazně protáhla (změna infrastruktury, přesun do státního cloudu) a zkušební provoz potřebuje více času. Matriční úřady by jinak nuceně přecházely na systém, který není připraven.

U poštovního zákona je pozitivní snaha o právní jistotu: stát nesmí poskytnout České poště kompenzaci dříve, než o její oprávněnosti rozhodne Komise, a držení zákonného stropu nad schválenou částkou by celý proces mohlo zbrzdit — období 2018–2022 průtahy notifikačním řízením dokládá.

Co je problematické

Retroaktivita poštovní části je nejkontroverznějším prvkem návrhu. Přechodné ustanovení říká, že nároky za zúčtovací období započatá před účinností novely se posuzují podle znění „účinného do 31. prosince 2025” — tedy se zpětně ruší pravidla, která už platila. Důvodová zpráva to přiznává („má nevyhnutelně retroaktivní účinky”) a odůvodňuje tím, že peníze stejně nelze vyplatit bez rozhodnutí Komise. I když je argument rozumný, jde o nestandardní způsob, jak opravit vlastní dřívější novelu (zákon č. 332/2025 Sb.) — a dopad to má i na hospodaření České pošty, která s vyšším stropem mohla počítat.

Dále návrh vůbec neřeší, proč selhal trh s atestacemi. Jediný atestovaný systém za tři roky naznačuje problém v samotném atestačním režimu (přílišná náročnost, malý zájem dodavatelů, nízké pobídky). Odklad povinnosti o dva až tři roky problém oddaluje, ale pokud se atestační středisko nezmění, může stejná situace nastat znovu v roce 2029. Návrh neobsahuje žádnou systémovou opravu — ani rozšíření atestačních kapacit, ani změnu požadavků.

Také vynětí bezpečnostních sborů je trvalé, bez kontroly, zda sbory skutečně vedou spisovou službu v odpovídající kvalitě. Důvodová zpráva argumentuje bezpečnostními riziky, ale nenavrhuje žádnou alternativní záruku (vnitřní audity, speciální bezpečnostní standard) — jen prosté vyjmutí z režimu, který se vztahuje na ostatní.

eLegislativa a AI: důvodová zpráva slibuje, že během odkladu vznikne „moderní editační nástroj s využitím umělé inteligence”, který automatizuje kontrolu konzistence zákonů. To je ambiciózní, ale nespecifikované — chybí popis, kdo nástroj vyvine, za kolik a jak bude ověřen, že obstojí při tvorbě zákonů. Odklad o dva roky navíc znamená, že parlament bude novelizovat systémem, o němž důvodová zpráva tvrdí, že „hrozí, že výsledný právní předpis nebude odpovídat skutečné vůli zákonodárce”.

Finanční dopady jsou vyčísleny jen dílčí: u eLegislativy přiznává důvodová zpráva, že náklady na digitalizaci přesunutých předpisů „nelze přesně vyčíslit, neboť jejich výše bude odvislá od aktivity Parlamentu”. To je u zákona, který mění termíny čtyř informačních systémů, značná nejistota.

Jak je to řešeno jinde

U poštovních služeb je rámec evropský: směrnice 97/67/ES ve znění směrnice 2008/6/ES stanoví rámec univerzální služby a notifikační povinnost pro veřejnou podporu. Komise konkrétní výši kompenzace neschvaluje zákonem, ale rozhodnutím o slučitelnosti podpory — a členský stát musí držet zákonný strop v souladu s tímto rozhodnutím. Návrh tedy Česko přibližuje běžné evropské praxi, kde zákonný limit odpovídá notifikované částce.

U atestace spisové služby a eLegislativy důvodová zpráva přiznává, že evropské předpisy problematiku neupravují — jde o vnitrostátní záležitost. Pro inspiraci lze zmínit, že země s delší praxí e-governmentu (Estonsko, Dánsko) budují jednotná státní digitální prostředí s centrální podporou dodavatelům, zatímco český model atestace závisí na komerční nabídce bez státního pobízení — což se nyní ukazuje jako slabé místo.

Za zmínku stojí i mezinárodní srovnání u matrik: většina evropských zemí digitalizovala matriční agendu postupně, s dlouhými přechodnými obdobími a paralelním vedením papírové i elektronické evidence; posun českého termínu do roku 2028 je v evropském měřítku stále agresivní harmonogram.

Co by šlo udělat lépe

Zaprvé, propojit odklad atestací s reformou atestačního režimu. Pokud má trh poskytnout dostatek atestovaných systémů do roku 2029, stojí za úvahu podpořit atestace dotací, zjednodušit postup u open-source řešení nebo zřídit státní referenční systém pro menší obce — jinak hrozí, že i v roce 2029 bude situace stejná a návrh se bude muset opakovat.

Zadruhé, u bezpečnostních sborů zavést alternativní kontrolu. Vynětí z atestace lze chápat, ale bylo by účelné doplnit povinnost pravidelného přezkumu vedení spisové služby těmito sbory (například prostřednictvím jejich inspekčních orgánů), aby se zajistilo, že absence atestace nevede ke ztrátě kontroly nad dokumenty.

Zatřetí, u retroaktivity poštovního zákona zvolit transparentnější mechanismus — například platnost od začátku roku 2027 s výslovným ustanovením o posuzování běžících zúčtovacích období starým režimem, místo obecného odkazu na „znění účinné do 31. prosince 2025”, které působí dojmem, že se zákon 332/2025 vlastně nikdy nepoužil.

Začtvrté, vyčíslit dopady eLegislativy konkrétněji. Důvodová zpráva přiznává, že náklady na digitalizaci odložených předpisů nelze spočítat; bylo by ale možné uvést alespoň odhad podle počtu novel za poslední roky (typicky desítky zákonů ročně), aby poslanci a Senát viděli reálnou cenu odkladu.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Termín povinnosti vést spisovou službu v atestovaném systému (1. ledna 2027) by v praxi znamenal pokutu až 200 tis. Kč obcím a úřadům, které nedostanou atestovaný systém nikoli z vlastní viny — ke dubnu 2026 existoval pouze jeden atestovaný systém. Odklad na 2029/2030, vynětí bezpečnostních sborů, posun eLegislativy a matrik a návrat stropu kompenzace České pošty zpět na 1,5 mld. Kč (v souladu s rozhodnutím Evropské komise) tak řeší reálné technické i procesní problémy. Původní termín prokazatele nevyhovuje a neexistence novely by znamenala setrvalý v rizikovém stavu. I když návrh odklad pouze oddaluje a atestační režim nenavrhuje opravit, splňuje kritéria funkčnosti digitální státní správy, právní jistoty i souladu s evropskými pravidly lépe než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Odklad neřeši příčinu: trh s atestacemi selhal (jeden atestovaný systém za tři roky) a návrh neobsahuje systémovou opravu — situace se může v roce 2029 opakovat.
• Vynětí bezpečnostních sborů a Vojenské policie je trvalé a bez alternativní kontroly kvality vedení spisové služby.
• Poštovní část má nevyhnutelně retroaktivní účinky a přechodné ustanovení odkazuje na znění „účinné do 31. prosince 2025” — nestandardní způsob, jak opravit vlastní předchozí novelu.

Podrobnosti

Návrh se dělí na devět částí. Část první (zákon o poštovních službách) ruší odstavce § 23 odst. 2 a 3, upravuje zálohování (§ 34c odst. 1: termín z dubna na červenec; odst. 2: předběžné čisté náklady polovina ověřených z předchozího období, v prvním roce licence nejvýše 750 mil. Kč; odst. 3: úhrada do 30 dnů právní moci rozhodnutí) a v § 34d snižuje strop z 2,0 na 1,5 mld. Kč, ruší úroky z přeplatků a vazbu na § 34d odst. 8; § 34e odst. 3 zakotvuje, že Úřad nepřevede prostředky, dokud Komise nerozhodne o oprávněnosti podpory. Část druhá (archivnictví) doplňuje do § 63 odst. 3 výjimku pro bezpečnostní sbory a Vojenskou policii a do § 69e odst. 1 výjimku ze zákazu dodávat neatestované systémy. Část třetí (Sbírka zákonů) posouvá termín eLegislativy pro novely z 15. 1. 2027 na 15. 1. 2029; část čtvrtá navazuje odkladem použitelnosti ustanovení o jmenných rejstřících (z 2027 na 2029/2030). Část pátá (matriky) posouvá účinnost matričního informačního systému z 1. 1. 2027 na 1. 7. 2028 a upravuje navazující lhůty (30. 6. 2028, 31. 7. 2028, 1. 9. 2028 a přechodně až 1. 1. 2030); část šestá činí totéž u změnového zákona č. 123/2024 Sb. k občanskému zákoníku; část sedmá upravuje přechodná ustanovení zákona č. 197/2024 Sb. (od 1. 1. 2029 ústřední úřady, od 1. 1. 2030 ostatní původci). Část osmá ruší přechodná ustanovení zákona č. 332/2025 Sb.; část devátá stanoví účinnost dnem následujícím po vyhlášení. Dopady: u pošty se státní rozpočet vyhne výplatě kompenzace nad 1,5 mld. Kč; u eLegislativy náklady na digitalizaci nelze vyčíslit; u matrik dodatečné náklady nehrozí.

Zdroje

• Tisk č. 187/0 na psp.cz — návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání — předložen 6. 5. 2026, schválen PS 11. 9. 2026, v Senátu od 24. 9. 2026